A teď ta nejlepší část – máte na výběr! V podstatě existují dva hlavní typy, které prostě musíte znát. První jsou ty se zoomem, mají proměnlivou ohniskovou vzdálenost, takže můžete přibližovat a oddalovat podle nálady a situace, což je hrozně praktické. No a pak jsou tu ty pevné, s danou ohniskovou vzdáleností. Ty bývají často neuvěřitelně ostré a mají lepší světelnost, což je super do horšího světla a pro ten extra rozmazaný bokeh. Každý je jiný, ale oba se hodí!
Co si vzít na parové focení?
Pro dokonalé fotky ve dvou (nebo i s rodinkou) je nejdůležitější cítit se uvolněně a prostě skvěle! To nejlíp zařídí oblečení, ve kterém se cítíte sami sebou a které spolu ladí. A ruku na srdce, největší poklady najdete pohodlně online, že?
Ladění barev je must-have! Nemusíte mít všichni stejnou košili, ale vybírejte barvy, které se navzájem doplňují a vytvářejí harmonický celek. Zkuste přírodní tóny jako béžová, hnědá, khaki, olivová, tlumené pastelky nebo klidně klasiku jako denim a bílá/krémová. Hlavně se vyvarujte křiklavým barvám, velkým potiskům a drobným vzorům, které můžou na fotkách odvádět pozornost nebo dělat neplechu.
Pohodlí je priorita! Není nic horšího než se na fotkách cítit nesvá. Vyberte kousky, které máte rádi a víte, že vám skvěle sedí.
- Pro pány je top volba z eshopů: jednobarevné tričko, hezká košile (klidně rozepnutá přes tričko), stylový svetr nebo třeba pěkná bunda/kabát bez výrazných log. Džíny nebo plátěné kalhoty jsou sázka na jistotu.
- Dámy zase zazáří v šatech z příjemného materiálu (maxi, midi), sukni s pěkným topem nebo třeba v kombinaci elegantních kalhot a svetříku či blůzy. Myslete na vrstvení, to se dá na fotkách skvěle využít a online najdete spoustu inspirace!
- Koukejte na materiály a textury! Pletenina, len, manšestr, denim – různé textury dodají fotkám hloubku a zajímavost. Hledejte “struktura” nebo “úplet” v popiscích produktů.
Online nákupní tipy:
- Hledejte inspiraci na Pinterestu nebo si v oblíbených eshopech ukládejte kousky do wishlistu.
- Objednávejte včas! Dejte si dostatečnou rezervu, ať je čas na případnou výměnu velikosti nebo vrácení zboží.
- Čtěte recenze! Ostatní kupující často píšou, jak oblečení sedí a jestli barva odpovídá fotkám na webu – to je k nezaplacení.
- Mrkněte do “sale” sekcí nebo “outletů”, třeba ulovíte něco parádního za pár kaček!
Protože se fotí hlavně venku, myslete na počasí a místo!
- Vrstvy jsou váš nejlepší kamarád pro venkovní focení – svetr, šátek, vesta… cokoliv, co můžete podle potřeby přidat nebo sundat.
- Boty musí být pohodlné! Budete se procházet a chtít se cítit uvolněně. Najděte online stylové, ale pohodlné tenisky, kotníčkové boty nebo polobotky, které ladí s celkovým outfitem.
- Doplňky jako jemný náhrdelník, hodinky nebo náušnice můžou fotku oživit, ale volte je střídmě, aby nerušily.
Kdy byl vynalezen první fotoaparát?
Takže, kdy to vlastně všechno začalo? První fotoaparát? Ten příběh začíná trochu dřív, ale ten klíčový moment je rok 1826.
Stojí za ním Francouz Joseph Nicéphore Niepce. Už od roku 1816 si pohrával se základním principem, který známe jako camera obscura. Ale trvalo mu to neuvěřitelných deset let pokusů a omylů, než dosáhl skutečného úspěchu.
Ten přelomový moment nastal právě v tom roce 1826, ve vesnici St-Loup-de-Varennes ve Francii. Výsledkem byl první trvalý snímek, kterému se říkalo Heliograf. Šlo o pohled z jeho okna.
A teď to nejlepší (nebo nejšílenější z dnešního pohledu): expozice netrvala vteřiny, ani minuty, ale dlouhé hodiny, možná i dny! Představte si to s vaším smartphonem!
Proto se rok 1826 oficiálně uvádí jako datum vynálezu fotografického přístroje.
Co je fotoaparát s teleobjektivem?
Fotoaparát s teleobjektivem znamená, že je osazen optikou s výrazně delší ohniskovou vzdáleností než standardní, takzvaný “normální” objektiv.
Když si vezmeme klasický plnoformátový (full-frame, 35mm film/snímač) systém, kde normální objektiv má ohnisko kolem 50 mm, teleobjektivy začínají zhruba od 85-100 mm a sahají klidně až k 500 mm, nebo i mnohem dál u superteleobjektivů.
Hlavní výhodou a důvodem jejich použití je schopnost opticky přiblížit vzdálené objekty. Umožňují vám fotografovat detaily divoké zvěře, sportovců v akci nebo vzdálených hor, aniž byste se k nim museli fyzicky přiblížit. Mají užší zorný úhel než běžné objektivy.
Teleobjektivy jsou také oblíbené pro portréty, protože při snímání z větší vzdálenosti příjemně stlačují perspektivu a oddělují objekt od pozadí (pokud máte dostatečně otevřenou clonu).
V podstatě vám teleobjektiv dává “dosah” a možnost vybírat si výřezy ze scény, které byste s kratšími ohnisky prostě nezachytili.
V čem se jít fotit?
Pro dosažení nejlepšího vizuálního výsledku při fotografování je klíčové, aby veškerá pozornost směřovala k vám, nikoli k vašemu oděvu. Z naší redakční zkušenosti vyplývá, že výrazné potisky, loga a křiklavé vzory sice mohou být součástí aktuálních módních trendů, avšak před objektivem fungují spíše jako rušivý element.
Divákovo oko je přirozeně poutáno k nejsilnějším vizuálním prvkům, a pokud jimi jsou dominantní nápisy či obrázky na vašem tričku, pak se na snímku snadno stanete sekundárním objektem.
Doporučujeme proto sáhnout po oblečení, které podtrhne vaši osobnost a rysy, aniž by s nimi vizuálně soupeřilo. Ideální volbou jsou:
- Jednobarevné kousky v tlumených nebo naopak sytých, ale jednolitých barvách.
- Modely s jemnou texturou materiálu (např. len, hrubší bavlna, úplet), která dodá hloubku, ale nebude odvádět pozornost.
- Oblečení s čistými liniemi a kvalitním střihem, které lichotí vaší postavě.
V takovém oblečení skutečně vyniknete a fotografie bude zaměřená na to nejdůležitější – na vás.
Kdo vyfotil první fotku?
Při pohledu na “produkt”, který je považován za vůbec první fotografii, musíme zmínit práci francouzského vynálezce Josepha Nicéphora Niépce. Tento průkopnický snímek, známý jako “Pohled z okna v Le Gras”, byl zhotoven kolem roku 1826/1827. Zatímco se někdy uvádí i rok 1825 pro rané pokusy, právě tento konkrétní snímek je prvním dochovaným výsledkem.
Technologie, kterou Niépce nazval heliografie, využívala:
- Základní médium: Vyleštěná cínová deska.
- Citlivá vrstva: Speciální roztok asfaltu (konkrétně asfaltu z Judey rozpuštěného např. v petroleji nebo levandulovém oleji). Tento materiál tvrdl při osvětlení světlem.
- Proces: Po expozici byly neosvětlené (netvrdé) části asfaltu smyty rozpouštědlem, čímž vznikl pozitivní obraz.
Jaké byly “výkonnostní parametry” tohoto prvního pokusu?
- Extrémně dlouhá expoziční doba: Pořízení snímku trvalo mnoho hodin, možná i několik dní, v závislosti na světelných podmínkách.
- Nízká ostrost a detaily: Výsledný obraz byl poměrně neostrý a postrádal jemné detaily, na jaké jsme zvyklí dnes.
- Nepatrný kontrast a viditelnost: Obraz byl spíše matný a při pohledu z různých úhlů se jevil jako pozitiv či negativ.
I přes tato omezení představoval Niépceho snímek revoluční průlom – vůbec první úspěšné a relativně trvalé zachycení obrazu ze skutečného světa působením světla. Otevřel cestu k dalšímu vývoji fotografie, včetně pozdějších procesů jako daguerrotypie, na kterých Niépce spolupracoval s Louisem Daguerrem.
Co je lepsi zrcadlovka nebo Bezzrcadlovka?
Jako člověk, co už pár foťáků otočil, vidím hlavní rozdíl hned. Bezzrcadlovka je prostě kompaktnější a lehčí, protože nemá ten staromódní zrcadlový systém. To je super na cesty a pro denní nošení.
Ale pozor, váha těla je jen část příběhu. Pokud chceš fakt kvalitní objektivy, ty jsou často pořád pořádně těžké a velké, ať už je nasadíš na zrcadlovku nebo bezzrcátko. Kvalitní optika něco váží a stojí.
Další obří rozdíl je hledáček. Zrcadlovka má optický, vidíš realitu přes zrcadlo. Bezzrcadlovka má elektronický – vidíš přesně, jak bude vypadat výsledná fotka s daným nastavením (expozice, barvy). To je pro spoustu lidí gamechanger, i když někomu může chybět ten “real-time” pocit optického hledáčku.
Moderní bezzrcadlovky mají taky často rychlejší a chytřejší ostření (třeba sledování očí) a jsou výrazně lepší na video. To je pro spoustu kupujících dneska klíčové.
Co se týče objektivů, nabídka pro bezzrcadlovky se rychle rozrůstá a adaptéry umožňují použít i spoustu starších skel. Trend je prostě jasně k bezzrcadlovkám, tam se děje nejvíc inovací.
Na co fotí Kratochvíl?
Co se týče techniky, spoléhám na léty prověřený systém Canon. Mým hlavním nástrojem je konkrétně 28mm objektiv – v průběhu let a mnoha testů nejrůznějšího vybavení jsem zjistil, že právě toto ohnisko mi poskytuje tu ideální perspektivu a univerzálnost pro moji práci, od portrétů v prostředí po pouliční scénu. Na Canonu si cením jeho robustnosti a konzistentní spolehlivosti i v náročných podmínkách, což je pro profesionální praxi klíčové. A k otázce, zda jsem někdy litoval, že jsem se vydal ve šlépějích svého otce fotografa? Ne, nikdy.
Kdy byl vyroben první telefon?
Klíčové datum pro vynález telefonu je 14. února 1876. Právě v tento den nezávisle na sobě podali Američan Elisha Gray a skotský fyziolog Alexander Graham Bell své patentové přihlášky na zařízení pro přenos hlasu po drátě.
Přestože to byla doslova otázka hodin a právních kliček, nakonec je s prvním funkčním telefonem a prvními jasně přenesenými slovy neodmyslitelně spojen Alexander Graham Bell. Jeho historická věta “Mr. Watson, come here, I want to see you.” byla poprvé zřetelně slyšitelně přenesena 10. března 1876 přes experimentální zařízení, které testoval se svým asistentem Thomasem A. Watsonem.
Zajímavostí je, že Bellův výzkum a snahy o přenos zvuku na dálku byly silně motivovány jeho prací s neslyšícími (jeho matka i manželka byly hluché) a snahou najít způsob, jak zlepšit komunikaci pro lidi s poruchami sluchu.
Tento vynález položil základy pro veškerou moderní hlasovou komunikaci. První telefony byly samozřejmě od dnešních standardů na hony vzdálené, vyžadovaly hodně experimentování a byly poměrně nepraktické, ale představte si ten první dojem a obrovský potenciál, který v sobě skrývaly:
- První “hovory” byly spíše technické experimenty s přenosem vibrací a zvuku.
- Vyžadovaly pečlivé nastavení a často křik do přijímače, který zároveň sloužil jako vysílač.
- Původně nebyly určeny pro běžné domácnosti, ale pro rychlé a přímé spojení konkrétních bodů (např. v rámci firem, mezi továrnou a kanceláří).
- Odstartovaly komunikační revoluci, která během několika desetiletí kompletně proměnila svět obchodu, novinářství i osobních vztahů.
Jaký objektiv pro full frame?
Pro foťáky s full-frame snímačem je naprostý základ a často první “lepší” online nákup objektiv s ohniskem zhruba 24-70 mm.
Tohle ohnisko je mega univerzální a pokryje fakt drtivou většinu fotek – od krajin a architektury na 24mm až po portréty a detaily na 70mm. Je to takový ten “nasadil a neřeším” objektiv, co má svoje místo ve výbavě skoro každého. Je to takový ten hlavní pracovní objektiv, co by neměl chybět.
Když se budeš koukat na e-shopech, najdeš spoustu variant:
- Nejčastěji jsou to ty profesionální kousky s konstantní světelností f/2.8 – super do horšího světla a pro parádní rozostření pozadí, ale taky dražší a těžší. Jsou to takové ty vysněné objektivy typu Sony GM, Canon L nebo Nikon Z/F 2.8.
- Populární jsou i lehčí a často levnější verze se světelností f/4, které jsou pro spoustu lidí víc než dostačující a stále skvělé.
- Existují i základní “seťáky” s proměnlivou světelností (třeba f/3.5-5.6), ty jsou sice nejlevnější, ale na začátek taky poslouží.
Kromě originálních značek (Sony, Canon, Nikon) se fakt vyplatí mrknout i na nabídku od Sigma (jejich řada Art je pecka!) nebo Tamronu – často nabízejí srovnatelnou nebo i lepší kvalitu za zajímavější cenu, což je pro online nákupy super.
Pro foťáky se snímačem Micro 4/3 je pak podobný základ ten jejich typický “seťák” s ohniskem cca 14-42 mm, který taky pokrývá ty úplně nejdůležitější rozsahy pro začátek.
Jak fotit architekturu?
Chcete dostat z focení architektury maximum? Základem je ovládnout režim priority clony, na foťáku označený jako A nebo Av. Tady se dějou ty kouzla s ostrostí.
Klíčové je nastavit *vyšší* clonové číslo – bavíme se typicky o hodnotách f/8 až f/16. Proč? Aby byl celý záběr dokonale ostrý, od popředí až po nekonečno. Dostanete tak z detailů maximum, což je u architektury klíčové.
Rychlost závěrky si foťák dopočítá automaticky podle světla. Při vyšší cloně a snížené hladině světla bude čas delší, takže pro opravdu ostré fotky bez rozmazání je stativ váš nejlepší kámoš. Stabilita je prostě základ pro maximální ostrost.
A když si scéna hraje se světlem (světlé fasády, hluboké stíny), je tu kompenzace expozice (+/-). Rychlý posuvník, kterým doladíte jas scény k dokonalosti, aby vám nic ‘nevyhořelo’ na světlech nebo nebylo utopené ve tmě.
Nezapomeňte na kompozici – hledejte linie, symetrie a perspektivu. Využijte mřížku v hledáčku nebo na displeji, pomůže s rovným horizontem a vertikálami. Světlo hraje obrovskou roli, zlatá nebo modrá hodinka dokážou budovám vdechnout život. Pečlivě zaostřete – klidně použijte manuální ostření nebo si vyberte konkrétní bod ostření, ať máte jistotu.
Jaký byl první iPhone?
Pamatujete si na ten okamžik, kdy se svět mobilních telefonů navždy změnil? První iPhone, dnes s láskou označovaný jako iPhone 2G, byl představen Stevem Jobsem v červnu 2007 a okamžitě ukázal, že budoucnost patří dotykovým displejům a intuitivnímu ovládání bez nutnosti fyzické klávesnice, což bylo v té době naprosto revoluční.
Design přístroje byl na svou dobu ikonický a elegantní – kombinoval kartáčovaný hliník na zádech s lesklým černým sklem vpředu. Dominoval mu 3,5palcový TFT displej s rozlišením 320×480 pixelů. Ačkoliv z dnešního pohledu působí rozlišení nízké, kvalita zobrazení, citlivost na dotyk a především podpora multi-touch gest, jako bylo populární zvětšování obrázků “pinch-to-zoom”, byly naprosto průlomové a udaly směr.
Telefon běžel na operačním systému, který tehdy Apple nazýval jednoduše iPhone OS (později přejmenovaném na iOS). Jeho uživatelské prostředí bylo na mobilní poměry neuvěřitelně plynulé, graficky propracované a intuitivní. Plnohodnotný webový prohlížeč Safari přinesl skutečný internet do kapsy a integrace s iTunes zjednodušila správu hudby a videa.
Hardwarově byl vybaven 2MP fotoaparátem, který sice neohromil kvalitou, ale na rychlé momentky stačil. Úložný prostor nabízel ve variantách 4GB nebo 8GB, což bylo pro tehdejší dobu standardní, ale pro multimediální konzumaci poměrně rychle nedostatečné.
Je však důležité připomenout i jeho raná omezení. Chyběla podpora rychlých 3G sítí (spoléhal na pomalé EDGE a Wi-Fi) a, překvapivě, v době uvedení ještě neexistoval App Store. Instalace aplikací třetích stran nebyla oficiálně možná až do vydání SDK o rok později.
Přestože měl své mouchy a z dnešního pohledu základní specifikace, první iPhone nebyl jen telefon. Byl to kulturní fenomén a technologický milník, který položil základy pro éru smartphonů a navždy změnil způsob, jakým komunikujeme a pracujeme s digitálním světem.
Co je teleobjektiv v mobilu?
Co to vlastně ten teleobjektiv v mobilu je a proč je super? Je to tvůj tajný arzenál pro focení vzdálených věcí! Dává ti to nejlepší – optický zoom.
Představ si to jako miniaturní dalekohled přímo ve tvém telefonu. Tenhle zoom totiž fyzicky přibližuje snímanou scénu pomocí speciální soustavy čoček, než se obraz vůbec dostane na senzor. Výsledek? Dostaneš se k akci blíž, aniž by utrpěla kvalita obrazu.
Naopak, s digitálním zoomem žádné skutečné přiblížení nečekej. To je jen trik! Telefon vezme výřez ze snímaného obrazu a ten pak softwarově zvětší (roztáhne). Čím víc digitálně zoomuješ, tím víc ztrácíš detaily a fotka vypadá rozmazaně a neostře, často plná takzvaných “kostiček” nebo artefaktů. Kvalita prostě trpí.
Proto je optický zoom od teleobjektivu klíčový. Každý pixel, který na fotce vidíš, je “pravý”, ne jen softwarově domyšlený. Díky teleobjektivu tak můžeš:
- Fotit vzdálené objekty (ptáky, sportovce, detaily architektury) s mnohem lepší ostrostí.
- Vytvářet skvělé portréty – teleobjektiv často pomáhá “zploštit” perspektivu a hezky oddělit objekt od pozadí.
- Získat detaily, které bys jinak nezachytil/a bez fyzického přiblížení.
Pamatuj ale, že teleobjektiv v mobilu je často samostatný fotoaparát s pevně daným zvětšením (např. 2x, 3x, 5x). Zoomování mezi těmito násobky (např. 2.5x u 2x teleobjektivu) je pak kombinace optického a digitálního zoomu, což kvalitu zase trochu snižuje.
Na co pověsit fotky?
Absolutně trendy jsou kovové mříže nebo drátěné panely, na které fotky snadno připevníte stylovými klipsnami. Vypadá to skvěle a můžete aranžmá pořád měnit!
Když už provázky, tak ať mají šmrnc! Použijte třeba jutové lano s dřevěnými kolíčky nebo LED řetěz s klipsnami na fotky. Ty se hodí kamkoli a večer vytvoří super atmosféru!
Klasika jsou samozřejmě rámečky! Nekupujte jeden, vytvořte si celou galerii! Mixujte různé velikosti, barvy a materiály – od minimalistických kovových po opulentní zlacené. Nebo sáhněte po kolážových rámech, ty jsou praktické a efektní.
A co teprve fotoobrazy? Vytisknout si fotku na plátno je hnedka jiný level! Nebo jděte do modernějších tisků na hliníkové desky nebo akrylátové sklo. To je teprve design!
Nechcete vrtat? Pořiďte si speciální lepicí systémy, které drží jako čert! Nebo použijte na přilepení fotek na zeď designovou washi pásku. Je jí tisíc vzorů a fotkám dodá hravost.
Hlavní je, že vaše zdi budou plné vašich úžasných vzpomínek, perfektně naaranžovaných s pomocí těch nejlepších kousků z obchodů!
Co je full frame fotoaparát?
Když se mluví o Full Frame, řeč je o velikosti obrazového snímače uvnitř digitálního fotoaparátu. Tento rozměr přesně odpovídá políčku klasického 35mm kinofilmu – formátu, který se stal po desetiletí standardem v analogové fotografii.
Proč je tato velikost klíčová a čím Full Frame vyniká?
- Obrazová kvalita: Větší plocha snímače dokáže shromáždit více světla. To se projevuje ve vynikajícím výkonu při slabém osvětlení, výrazně nižší úrovni digitálního šumu a širším dynamickém rozsahu, který zachytí více detailů jak ve světlech, tak ve stínech.
- Práce s hloubkou ostrosti: S Full Frame snímačem je snazší dosáhnout malé hloubky ostrosti a vytvořit onen nádherný, krémově rozostřený bokeh na pozadí – ideální pro portréty nebo izolaci hlavního objektu.
- Skutečná ohnisková vzdálenost: Na rozdíl od fotoaparátů s menšími snímači (jako je APS-C) zde nedochází k tzv. “crop faktoru”. Objektivy na Full Frame snímači poskytují přesně takové zorné pole, jaké odpovídá jejich udané ohniskové vzdálenosti.
Full Frame snímače najdete především v kategorii pokročilých digitálních zrcadlovek a profesionálních i výkonnějších bezzrcadlovek. Jsou to fotoaparáty pro ty, kteří od své techniky vyžadují maximální výkon, kvalitu obrazu a kreativní kontrolu, i když si za to často připlatí a akceptují větší rozměry těla i objektivů.
Co to je teleobjektiv?
Teleobjektiv, to je ten objektiv, co ti krásně přiblíží všechno, co je daleko. Prostě má velkou ohniskovou vzdálenost, mnohem větší než ty standardní objektivy, co máš třeba k foťáku v setu.
Když vezmeš normální objektiv pro klasický 35mm formát (nebo plnoformátový digitál), ten mívá kolem 50 mm. Teleobjektivy pak začínají tak od 100 mm a jdou klidně na 300 mm, 400 mm, nebo i mnohem dál. Třeba populární zoomy jsou často 70-200 mm nebo 100-400 mm.
Je super na focení sportu, divokých zvířat, detailů architektury z dálky, nebo když potřebuješ prostě “přitáhnout” scénu. Navíc umí nádherně stlačit perspektivu a parádně rozmazat pozadí, takže je skvělý i na portréty, když chceš oddělit focenou osobu od pozadí.
Jen bacha, bývají větší a těžší a při delších ohniscích se hodí stativ nebo objektiv s dobrou stabilizací, aby fotky nebyly roztřesené.
