Fimbulvinter (staroseversky: Fimbulvetr, německy Fimbulwinter; doslova „obrovská zima“) představuje v germánsko-severské mytologii apokalyptickou tříletou zimu předcházející Ragnaröku. Jedná se o událost nesmírného významu, která symbolizuje závěrečnou fázi světa před jeho zánikem.
Nástup Fimbulvinteru je tradičně spojován se smrtí boha Baldra a trvá až do samotné bitvy na poli Vígríðr. Tato katastrofická událost má dalekosáhlé důsledky, které zasahují všechny aspekty života, jak bohů, tak i smrtelníků.
- Charakteristické znaky Fimbulvinteru:
- Tři roky nepřetržitého sněžení a mrazů, které proměňují krajinu v neprostupnou ledovou pustinu.
- Absence slunečního světla a tepla, vedoucí k trvalé tmě a mrazivému chladu.
- Hlad a smrt mezi lidmi a zvířaty, způsobené nedostatkem potravin a extrémními klimatickými podmínkami.
- Zvýšená aktivita obrů a příšer, kteří využívají chaosu a zmaru k rozšíření své moci a vlivu.
Fimbulvinter oznamuje bezprostřední konec světa a představuje klíčový prvek eschatologie germánsko-severské mytologie. Je to období hrůzy a zkázy, kdy se porušují přirozené zákony a řád světa se hroutí.
Doplňující informace:
- Některé prameny uvádějí, že Fimbulvinter trval nikoli tři, ale devět let, což zdůrazňuje jeho nesmírnou délku a devastující dopad.
- Zima byla natolik krutá, že ani bohové nemohli zcela odolávat její síle, což podtrhuje její výjimečnou ničivost.
- Na konci Fimbulvinteru došlo k bitvě na poli Vígríðr, do které se zapojili bohové, obři a příšery v apokalyptické konfrontaci.
- Bitva vyústila v smrt mnoha bohů a obrů a v konečném zničení světa, otevírající cestu nové éře.
Jak se nazývá věčná zima v severské mytologii?
Fimbulvinter (staroseversky Fimbulvetr, německy Fimbulwinter; doslova „obrovská zima“) je apokalyptická tříletá zima předcházející Ragnaröku v germánsko-severské mytologii. Nástup Fimbulvinteru nastal po smrti Baldra a trval až do bitvy na poli Vígríðr.
Jak se nazývá věčná zima?
Desetiletá jaderná zima:
- Pokles teploty na Zemi po dobu deseti let.
- Přibližně o 15–20 °C.
- Následek jaderné války.
Co znamená slovo Ragnarök?
Ragnarök je v germánsko-severské mytologii den zániku světa a všech bohů. Jedná se o předpověděnou událost, na kterou se bohové připravují.
Je spjat s řadou událostí, včetně bitvy mezi bohy a obry, kterou podle předpovědi vyhrají obři, což symbolizuje triumf chaosu nad řádem.
- Ragnarök zahrnuje sérii událostí, mezi nimiž je i bitva mezi bohy a obry.
- Předpokládá se, že tuto bitvu nakonec vyhrají obři.
Co je den Ragnaröku?
Ragnarök – den poslední bitvy mezi bohy a příšerami v severské mytologii.
- Obr Surtr uvolní na svět ohnivou moc, kterou ovládá.
- Svět bude spálen.
Jak se jmenuje bohyně chladu?
U Slovanů existuje bohyně zimy, tradičně nazývaná Marzana, Morena nebo Mara. Symbolizuje zimu a smrt a na Masopust se tradičně pálí nebo topí její slaměná podoba, aby se uvolnila cesta pro jaro. Tento rituál je spjat s mnoha lidovým pověrami.
Jak se jmenuje bůh ledu?
Itzpapalotl, bohyně ledu a nočního nebe, není přesně bůh, ale významná postava v aztécké mytologii. Byla spojována s nocí, smrtí a zrozením.
Její jméno se překládá jako „opálkový motýl“.
Byla považována za bohyně noci, smrti, ohně, zla, ale i ochrany a znovuzrození.
Jak se nazývá začátek zimy?
Astronomická zima je období od zimního slunovratu do jarní rovnodennosti. V severní polokouli začíná mezi 20. a 22. prosincem, v jižní mezi 20. a 22. červnem.
Na začátku astronomické zimy se Slunce nachází v nejnižším bodě nad obzorem, což vede k nejkratším dnům a nejdelším nocím v roce.
Toto datum zároveň označuje začátek meteorologické zimy, která trvá do konce února na severní polokouli a do konce srpna na jižní.
Počasí na začátku zimy se často vyznačuje nízkými teplotami, srážkami ve formě sněhu nebo deště a silnými větry. V některých oblastech světa je začátek zimy spojen s svátky a tradicemi spjatými s tímto obdobím roku. Například v západní kultuře se začátek zimy často spojuje s Vánocemi a Novým rokem.
