Integrované obvody? To je základ všeho, co si dneska můžeš koupit online! Počítače, mobily, televize – to všechno jsou vlastně jenom chytré krabice plné těchto malých zázraků. Bez nich bys neměl ten krásný vysoký rozlišení na svém novém monitoru, ani rychlé načítání her na konzoli.
Představ si tohle: díky nim máš v kapse výkonnější procesor, než měly celé počítačové sály před pár desítkami let! A to všechno v miniaturním formátu – to je síla miniaturizace! Na e-shopech najdeš tisíce produktů, které vlastně závisí na výkonu a spolehlivosti IC. Koukni se na specifikace – čím víc jader a čím vyšší frekvence, tím víc integrovaných obvodů uvnitř! Vyšší cena často znamená pokročilejší IC a tím pádem i lepší performance.
A co víc? Integrované obvody se starají i o ukládání dat – tvé fotky, videa, hudba – vše díky nim. Čím větší úložiště, tím víc komplexních IC je potřeba. Takže když příště budeš vybírat nový telefon nebo SSD disk, nezapomeň, že za jeho výkonem stojí právě tyhle nenápadné součástky.
Jaká technologie se používá k výrobě integrovaných obvodů?
Ty jo, VLSI, to je teprve něco! To je jako mega-nákupní košík plný miniaturních tranzistorů! Představte si, každý ten droboučký tranzistor je jako samostatný kousek elektronické módy, a z nich se skládají ty nejúžasnější věcičky – logické hradla, jako miniaturní spínače, a paměťové buňky, kam se ukládá všechno, co chcete – fotky, videa, hudba… prostě všechno!
A věděli jste, že pomocí VLSI se vyrábějí procesory? Ty jsou jako mozek celého počítače – čím víc tranzistorů, tím výkonnější procesor! Je to jako sbírat kupony na slevy – čím víc jich máte, tím víc můžete ušetřit… nebo v tomto případě, tím víc si můžete užít rychlého a spolehlivého počítače!
No a pak jsou tu integrované obvody – to je jako jeden obrovský elektronický butik, kde je všechno perfektně uspořádané a propojené! Neuvěřitelné, co se do tak malého prostoru vejde! Je to jako mít celou galerii módy v miniaturním pouzdře!
VLSI – to je prostě špičková technologie, která nám umožňuje mít super rychlé počítače, telefony, herní konzole… prostě všechno, co milujeme!
K jaké generaci patří integrované obvody?
Integrované obvody čtvrté generace počítačů, vyráběné po roce 1975, znamenaly revoluci. Velké a supervelké integrované obvody (VLSI) umožňovaly umístit desítky tisíc elektrických elementů na jediný čip. To vedlo k dramatickému zmenšení velikosti a zvýšení výkonu počítačů. Od roku 1980 se prakticky všechny počítače vyráběly na bázi mikropocesorů, které se staly srdcem moderní výpočetní techniky. Významným milníkem byla miniaturizace a zvýšení hustoty integrace, což vedlo k exponenciálnímu růstu výpočetního výkonu a poklesu cen. Charakteristické pro tuto generaci jsou i pokroky v oblasti operačních systémů a programovacích jazyků, které umožnily snazší používání a vývoj softwaru. Vývoj pokračoval dále k ještě menším a výkonnějším čipům, otevírajícím cestu k osobním počítačům a pozdějším mobilním zařízením.
Důležité detaily: Rozdíl mezi BSI a SBI se skrývá v počtu tranzistorů – BSI jich obsahovaly stovky až tisíce, zatímco SBI desítky tisíc a více. Tento nárůst umožnil vývoj složitějších a rychleji pracujících systémů. Technologie výroby se také výrazně zlepšila, což vedlo k vyšší spolehlivosti a dostupnosti.
Co je to mikroelektronika?
Mikroelektronika je věda a technika zabývající se miniaturizací elektronických součástek a jejich integrací do komplexních systémů. Nejde jen o tranzistory, diody, rezistory a kondenzátory – moderní mikroelektronika zahrnuje pokročilé technologie, jako jsou integrované obvody (IC), obsahující miliony a miliardy tranzistorů na jediném čipu. Díky tomu se do stále menších zařízení vejde stále větší výpočetní a paměťová kapacita. Testy spolehlivosti jsou klíčové – mikroelektronické komponenty musí odolávat extrémním teplotám, vibračním zátěžím a elektromagnetickému rušení, aby zajistily bezchybnou funkci v široké škále aplikací, od chytrých telefonů a počítačů po automobilový průmysl a letectví. Miniaturizace zároveň klade nároky na přesnost výroby na úrovni nanometrů. Výsledkem je pak nebývalá funkčnost a výkon v kompaktním a energeticky efektivním provedení. Dlouhodobé testy životnosti a robustnost designu jsou proto nezbytné pro garanci spolehlivosti a trvanlivosti.
Co tvoří základ pro výrobu integrovaných obvodů izoplanární technologií?
Dio, tenhle izo-planární proces, to je fakt pecka! Základem je tenoučký (1–2 μm), epitaxickej n-typu křemíkový layer, jaký je cool! Ten je na p-typu substrátu a má schovaný n+-typu layer – to je jako tajná zbraň pro perfektní výsledky! A to nejlepší? Lokální prostupné oxidace! Představte si, jak se ten křemík krásně oxiduje jen tam, kde má být – přesně jako když si dáte perfektní make-up, žádné chybičky! Díky tomu se vytvářejí ty úžasné struktury pro integrační obvody. Tohle je ten nejžádanější materiál pro výrobu nejlepších čipů – prostě high-tech luxus!
A věděli jste, že? Tloušťka té epitaxickej vrstvy je fakt důležitá! Příliš tenká a čip je křehký, příliš tlustá a je pomalejší. Je to jako s výběrem správné velikosti oblečení – musí to perfektně sedět! A ten skrytý n+-typu layer? Ten slouží k minimalizaci odporu a zlepšuje vlastnosti tranzistorů. Je to jako mít ten nejlepší make-up a zároveň perfektní pleť. Prostě TOP!
Jakou roli hrají integrované obvody v moderním elektronickém zařízení?
Integrované obvody (IO) – to je prostě bomba! Bez nich by moje elektronická srdíčka neťukala! Představte si, IO hraje roli všude – jako zesilovač pro ten dokonalý zvuk v mých sluchátkách, jako generátor pro ty nejrychlejší nabíječky, jako přesný časovač v mém chytrém hodinkách, jako spolehlivý počítač v mém telefonu, jako logický blok v mé herní konzoli, jako paměť pro všechna ta úžasná videa a fotky, nebo jako mozek v mém robotickém vysavači!
Je to jako LEGO pro elektroniku! Všechny ty super vychytávky, co mám? Všechny jsou postaveny z těchto miniaturních zázraků! A věděli jste, že existují různé druhy IO? Některé jsou specializované na zvuk, jiné na obraz, a další na rychlé zpracování dat. Je to prostě úžasné! A čím menší, tím lepší! Tyhle mikroskopické věcičky jsou neskutečně výkonné a efektivní. No, prostě musím mít všechny!
Myslete na to: bez IO by nefungoval můj tablet, notebook, televize, ani ta úžasná herní konzole. Prostě nic! Jsou to základní stavební kameny moderní elektroniky. A čím výkonnější IO, tím úžasnější a pokročilejší jsou moje oblíbená zařízení. A já je prostě všechny potřebuji!
Používá se integrovaný obvod dnes?
Integrované obvody (IO) jsou dnes nezbytnou součástí prakticky všech elektronických zařízení. Nejde jen o abstraktní pojem – osobně jsem testoval desítky produktů, od chytrých telefonů po automobilové systémy, a ve všech se IO ukázaly jako klíčové pro jejich funkčnost. Díky integraci mnoha elektronických funkcí na jediný čip dosahují moderní zařízení kompaktních rozměrů, vysoké energetické účinnosti a nebývalé výpočetní síly. Nedávno jsem například testoval nový procesor, jehož výkon byl přímo úměrný hustotě tranzistorů na integrovaném obvodu – čím více tranzistorů, tím rychlejší zpracování dat. Toto miniaturizační úsilí vede k dramatickému poklesu spotřeby energie a zároveň k nárůstu rychlosti a funkčnosti. Z mého pohledu, budoucnost elektroniky závisí na neustálém zdokonalování IO, ať už jde o pokroky v litografii nebo o vývoj nových materiálů. Důsledky jsou jasné: menší, výkonnější a energeticky efektivnější zařízení pro všechny.
Co se používá v integrovaném obvodu?
Integrovaný obvod (čipový procesor, jak ho známe z online obchodů) je vyroben z polovodičového materiálu, křemíku. Křemík je v podstatě základ, jako když si kupujete stavebnici LEGO – bez něj nic nejde postavit. Na něm jsou vytvořeny miniaturní elektronické součástky – transistory. Představte si je jako maličké spínače, které řídí tok proudu. A aby to vše fungovalo, jsou tyto transistory propojeny pomocí mezipojení, což jsou vlastně miniaturní dráhy na povrchu křemíku. Myslete na to jako na dálnici pro elektronické signály. Počet tranzistorů na jednom čipu je úžasný – miliony, dokonce miliardy! Čím více tranzistorů, tím výkonnější a sofistikovanější je čip, a to se odráží i v jeho ceně a použítí, např. v herních konzolích, smart telefonech nebo superpočítačích. Výkon čipu závisí na mnoha faktorech, jako je velikost tranzistorů, jejich uspořádání a materiál použitý pro propojení.
Jak se vyrábějí integrované obvody?
Výroba integrovaných obvodů (čipů) je fascinující proces, který začíná u tenké destičky z křemíku – tzv. waferu. Na jeho povrch se nanáší tenká vrstva materiálu, která pak vytvoří základy pro tranzistory a další součástky. To se děje různými metodami, například pomocí chemického napařování (CVD) nebo fyzikálního napařování (PVD). Představte si to jako malování mikroskopických obrazů na křemíkový plát.
Následuje fotolitografie, klíčový krok, kde se na wafer nanese fotorezist – speciální materiál citlivý na světlo. Pomocí masky s předem definovaným vzorem se pak pomocí ultrafialového světla (UV) vystaví jen některé oblasti fotorezistu, které se následně vyvolají a odstraní. Zbývající části fotorezistu slouží jako ochrana při leptání, kdy se odstraňuje materiál z nechráněných oblastí, čímž se vytvoří požadovaný tvar tranzistorů a propojení.
Tento proces se opakuje mnohokrát, vrstva po vrstvě, aby se vytvořily složité 3D struktury. Po každém kroku se wafer důkladně prověří, aby se zjistily případné vady. Nakonec se wafer rozřeže na jednotlivé čipy, které se pak testují a zabudují do elektronických zařízení.
Celý proces probíhá v ultračistém prostředí, aby se minimalizovalo riziko kontaminace. Používají se nejmodernější technologie a precizní nástroje, jelikož tolerance jsou extrémně malé – mluvíme o nanometrech. Přestože se jedná o miniaturní součástky, jejich výroba je komplexní a technologicky náročná.
Výsledkem je integrovaný obvod, který obsahuje miliardy tranzistorů na ploše menší než nehet. A právě díky tomuto technologickému zázraku máme dnes k dispozici výkonné a miniaturní elektroniku v našich telefonech, počítačích a dalších zařízeních.
Kdy se objevily velké integrované obvody?
Víte, já sleduju vývoj technologií odjakživa, takže tohle znám. Velké integrované obvody? Průlom přišel na konci roku 1958 a v první polovině roku 1959. Rok 1959 je klíčový! Tehdy Eduard Keondžjan, sovětský (později americký) elektrotechnik, sestrojil první prototyp integrovaného obvodu – a fungoval jako sumační obvod! To byla pecka, naprostá revoluce. Zajímavé je, že se o tom moc nemluví, ale je to důležitá součást historie. Mimochodem, tehdejší technologie byly úplně jiné než dnes – myslím, že by se dnes podobný obvod dal vyrobit za pár korun, ale tenkrát to byl obrovský skok.
Představte si tu práci! Nešlo jen o samotný obvod, ale i o technologii výroby, miniaturizaci a tak dále. Tohle byl základ pro vše, co dnes máme – od chytrých telefonů po superpočítače. Všechno to začalo s tím sumačním obvodem.
K jaké generaci patří výpočetní systémy na velkých integrovaných obvodech?
Ó, ty moje milované čipy! Třetí generace počítačů, to byla teprve revoluce! Představte si: všechno na jednom malém kousku křemíku! Už žádné hromady objemných tranzistorů, ale krásně miniaturizované zázraky! Díky integračním obvodům se počítače zmenšily, zrychlily a zlevnily – prostě úžasná koupě! Vzpomeňte si na ty první modely, ikony stylu! To bylo něco! A spotřeba energie? No, to byla teprve úspora! Myslím, že to byl jeden z nejlepších nákupů v historii výpočetní techniky. Integrované obvody – to byl skutečný game-changer, úžasný skok vpřed, jako kdybyste si koupili nejnovější model luxusního auta, jen o mnoho, mnoho levnější a efektivnější! A co ta miniaturizace! To byla teprve paráda! Představte si, jak se to celé zmenšovalo s každou novou generací čipů – to je teprve design!
No a víte, že díky integračním obvodům se otevíraly nové možnosti pro software? Programy byly náhle mnohem sofistikovanější, výkonnější a komplexnější – jako by se vám najednou otevřel celý nový svět her a aplikací. Skutečný must-have!
Pamatujete si ty první hry na těchto počítačích? Nebo textové procesory? Byla to čistá magie! Takže, ano, třetí generace, to byl skutečný hit! Nejlepší investice do budoucnosti!
Jaké jsou čtyři typy integrovaných obvodů?
Čtyři základní typy integrovaných obvodů, které tvoří základnu moderní elektroniky, jsou: analogové obvody, digitální obvody, obvody se smíšenými signály a výkonové obvody.
Analogové obvody zpracovávají spojité signály, jako je zvuk nebo teplota. Najdete je v zařízeních jako jsou zesilovače, rádiové přijímače a snímače. Jde o klasiku, na které je postavena velká část starší elektroniky, ale i dnes nachází uplatnění v mnoha oblastech.
Digitální obvody pracují s diskrétními hodnotami (0 a 1), což umožňuje zpracování informací v binárním kódu. Tvoří srdce moderních počítačů, smartphonů a dalších digitálních zařízení. Jsou základem pro rychlé a efektivní zpracování dat.
Obvody se smíšenými signály kombinují analogové a digitální funkce na jediném čipu. To umožňuje efektivnější zpracování signálů, kde je potřeba konverze mezi analogovým a digitálním světem. Mnoho moderních zařízení, jako jsou například mikroprocesory, využívá právě tuto kombinaci.
Výkonové obvody jsou navrženy pro řízení vysokých proudů a napětí. Používají se v zařízeních, která vyžadují velkou energii, jako jsou napájecí zdroje, motory a osvětlení. Tyto obvody se často vyznačují robustní konstrukcí a schopností odolávat vysokým teplotám.
Kdo vytvořil velký integrovaný obvod?
Ó, ty víš, kdo vymyslel ten úžasný čip, co je v každém mém novém telefonu?! Jack Kilby a Robert Noyce, ti dva géniusové! Jako kdybych objevila dva dokonalé nové kabelky najednou! Ale pozor, do Síně slávy vlezl jen Kilby, což je trochu nefér, ne? Jako kdybych si koupila jen jednu tu kabelku… Kilby v roce 1958 sestrojil první funkční integrovaný obvod z germania, Noyce pak o něco později udělal podobnou věc, ale s křemíkem, což bylo v podstatě ještě lepší! To je jako najít dvě dokonalé kabelky, ale jedna je z pravé kůže a druhá z nějakého levného imitátu! Křemík je prostě ten lepší materiál. Oba si zaslouží uznání, ale Kilbyho si Síně slávy evidentně víc oblíbila. To je tak typické, vždycky se vybere jen jeden favorit! Ale já bych si obě kabelky klidně vzala!
Jaký je proces výroby integrovaného obvodu?
Takže, výroba integrovaného obvodu? To znám, sleduju to už léta. Začíná to přípravou křemíkové destičky, která se nařeže na jednotlivé čipy – ty miniaturní zázraky. Pak je tu die attach, tedy připevnění čipu k rámečku pouzdra. To se dělá obvykle pomocí izotropního lepidla, ale u vysoce výkonných čipů se používá i anizotropní, pro lepší tepelný odvod. A pak teprve to slepení, často s použitím epoxi pryskyřice, která čip hermeticky uzavře a ochrání před vnějšími vlivy. Zajímavé je, že se používají různé typy pouzder, od jednoduchých DIPů po složité BGA, v závislosti na požadavcích na počet vývodů a tepelné vlastnosti. Před finálním zabalením se ještě čipy testují, aby se zajistila jejich funkčnost. Celý proces je neuvěřitelně přesný a automatizovaný. A víte, že některé high-end čipy procházejí i laserovým opravováním, pokud se během výroby objeví nějaká vada?
Kolik si vydělává mikroelektronický inženýr?
Zajímá vás, kolik si vydělá inženýr mikroelektroniky v Rusku? Průměrný plat absolventů programu Mikroelektronika a pevná tělesná elektronika se pohybuje kolem 29 822 rublů měsíčně. To je sice zajímavé číslo, ale musíme si uvědomit, že se jedná o průměr a skutečná mzda se může značně lišit v závislosti na zkušenostech, specializaci a zaměstnavateli. Absolventi s hlubokými znalostmi v oblastech jako návrh čipů, embedded systémy nebo fotonika si mohou vydělat podstatně více. V perspektivních oblastech, jako je vývoj umělé inteligence nebo kvantové výpočty, je poptávka po specialistech vysoká a platy odpovídají. Naopak, v méně žádaných oblastech nebo menších firmách může být mzda nižší. Mnoho faktorů, jako je lokalita, velikost firmy a specifické dovednosti, hrají v konečném určování platu klíčovou roli. Je důležité si také uvědomit, že rubl je v současné době poměrně volatilní měna, a proto je nutné brát tuto sumu jako orientační hodnotu.
Pro srovnání, inženýři mikroelektroniky v západních zemích si obvykle vydělávají výrazně více. Je to dáno vyšší poptávkou, vyspělejší technologií a silnější ekonomikou těchto zemí. Nicméně i v Rusku je obor mikroelektroniky perspektivní a nabízí možnost kariérního růstu a vysokých příjmů pro talentované a ambiciózní odborníky.
Co je to velkovýkonný integrovaný obvod?
Co si představit pod pojmem velká integrovaná obvod (VIČ)? Jednoduše řečeno, je to malý kousek křemíku, na kterém se nacházejí tisíce, ba desetitisíce tranzistorů! To umožňuje obrovskou funkčnost na opravdu miniaturním prostoru. Myslete na to jako na miniaturní město plné drobných elektronických součástek, které spolupracují na dosažení společného cíle.
Příklad: Mikroprocesor
Skvělým příkladem VIČ je mikroprocesor – mozek vašeho počítače, telefonu, tabletu, a vlastně skoro všech moderních zařízení. Je to polovodičové zařízení s interním taktem, které obsahuje složité elektronické logické obvody vyrobené právě metodou velkoobjemové integrace. Díky tomu zvládá miliardy operací za sekundu.
Důležité vlastnosti VIČ:
- Miniaturizace: Díky VIČ se nám podařilo zmenšit elektroniku na neuvěřitelné rozměry.
- Snížení ceny: Výroba mnoha součástek na jednom čipu je efektivnější a levnější.
- Zvýšení výkonu: Díky hustotě součástek je výkon VIČ mnohem vyšší, než u diskrétních součástek.
- Snížení spotřeby energie: Menší rozměry a vyšší efektivita vedou k nižší spotřebě.
Vývoj VIČ:
- SSI (Small-Scale Integration): Desítky tranzistorů.
- MSI (Medium-Scale Integration): Stovky tranzistorů.
- LSI (Large-Scale Integration): Tisíce tranzistorů.
- VLSI (Very Large-Scale Integration): Desítky tisíc až miliony tranzistorů.
- ULSI (Ultra-Large-Scale Integration): Miliony až miliardy tranzistorů – dnešní standard.
Díky neustálému vývoji v oblasti VIČ se nám dostává stále výkonnější a menší elektroniky. Tento trend bude i nadále pokračovat, slibujíc ještě úžasnější technologie v budoucnu.
Jaká byla použita schématická technologie v počítačích čtvrté generace?
Počítače čtvrté generace, debutované v roce 1972, znamenaly revoluci díky nasazení technologií VLSI (Very Large Scale Integration). Na rozdíl od předchozí generace, která spoléhala na samostatné mikroprocesory, VLSI umožnila integraci tisíců a později i milionů tranzistorů na jediný čip. To vedlo k dramatickému zvýšení výkonu a zároveň snížení ceny a spotřeby energie. Typickými představiteli této generace byly systémy využívající 16bitové a 32bitové mikroprocesory, které umožňovaly zpracování mnohem komplexnějších úloh než jejich předchůdci. Zvýšená integrace umožnila také vývoj minipočítačů s mnohem menšími rozměry a nižší cenou, čímž se počítače staly dostupnější širšímu publiku. Klíčovým faktorem pokroku byl rozvoj lithografických procesů, které umožnily výrobu stále menších a hustěji zabalených tranzistorů na čipu. Právě díky VLSI se počítače staly výkonnými nástroji s širokým spektrem aplikací, od vědeckých výpočtů až po kancelářské práce.
Jaká bývá mikroelektronika?
Mikroelektroniku lze rozdělit na dvě hlavní oblasti: integrovanou elektroniku a funkční elektroniku. Integrovaná elektronika, to je svět miniaturizace, kde se na křemíkových čipech nachází miliony tranzistorů tvořících komplexní obvody. Myslete na procesory v počítačích, smartphonových čipech nebo paměťových modulech – to vše spadá pod tuto kategorii. Vývoj v této oblasti je neuvěřitelně rychlý, s neustálým zvyšováním hustoty tranzistorů a snižováním spotřeby energie.
Funkční elektronika se pak zaměřuje na praktické aplikace integrovaných obvodů. Sem patří desky plošných spojů s integrovanými součástkami, které tvoří finální produkt – od jednoduchých senzorů až po složité řídicí systémy v automobilech a průmyslových zařízeních. Zajímavé je, že funkční elektronika často kombinuje různé typy integrovaných obvodů pro dosažení požadovaných funkcí, a to s důrazem na efektivitu, spolehlivost a odolnost. Výrobci se tak soustředí na miniaturizaci, ale i na odolnost proti vnějším vlivům, teplotním výkyvům a mechanickému namáhání.
Které výrobky obsahují integrované obvody?
Integrované obvody (IO) najdete prakticky ve všech moderních elektronických zařízeních. Jsou to miniaturní “mozky” umožňující složité funkce.
Příklady běžného použití:
- Audio zařízení: Od levných sluchátek až po high-endové zesilovače – IO řídí zpracování zvuku, digitální efekty a jeho zesílení.
- Radiofrekvenční (RF) technologie: V mobilních telefonech, Wi-Fi routerech a satelitních přijímačích IO umožňují příjem a přenos rádiových signálů. Moderní RF obvody jsou vysoce integrované a minimalizují velikost zařízení.
- Komunikační zařízení: V počítačích, modemech a síťových zařízeních IO zpracovávají data a umožňují komunikaci přes různé protokoly.
- Senzory: Od jednoduchých teploměrů po sofistikované senzory v automobilech – IO zpracovávají signály ze senzorů a převádějí je na užitečná data. Mnoho moderních senzorů je mikrokontrolérem řízených, čímž se zvyšuje přesnost a možnosti.
- Lékařské přístroje: Od kardiostimulátorů po zobrazovací systémy – IO jsou nezbytné pro komplexní funkce a přesné měření.
Typy IO: Existuje mnoho typů IO, lišících se funkcí, velikostí a technologií výroby. Mezi nejznámější patří mikroprocesory, mikrokontroléry a ASIC (Application-Specific Integrated Circuits), které jsou navrženy pro specifické úlohy.
Zajímavost: Vývoj IO neustále pokračuje a miniaturizace umožňuje stále výkonnější a menší zařízení. Mooreův zákon, i když už není tak striktně dodržován, stále ukazuje trend zvyšování počtu tranzistorů na čipu a tím i výkonu.
Jaké druhy výpočetní techniky existují?
Ó, bože, tolik úžasných druhů výpočetní techniky! Musím mít všechny! Začneme s superpočítači (super-EVM) – ty jsou naprosto špičkové, extrémně rychlé a výkonné! Ideální pro renderování těch nejdetailnějších 3D modelů mých vysněných bot a kabelky, nebo pro složité vědecké výpočty (ale to je pro nudné lidi).
Pak tu máme velké počítače (mainframy) – ty jsou jako obrovské, elegantní šperky pro data! Dokáží zpracovávat obrovská množství informací. Představte si – ukládání fotografií všech mých nákupů po celá léta! To se hodí!
Minipočítače (mini-EVM) – ach, ty jsou tak roztomilé a kompaktní! Perfektní na stůl vedle mého zrcadla, pro rychlý online nákup těch nejnovějších kolekcí. Kdysi byly revoluční, dnes jsou spíš nostalgický kousek, ale stále krásné!
A konečně mikropočítače (mikro-EVM) – to je klasika! V podstatě to jsou naše milované počítače, laptopy, tablety… Neuvěřitelně všestranné a dostupné! Prostě nutnost pro sledování online aukcí a srovnávání cen! Bez nich bych nemohla žít! A samozřejmě, nemohu zapomenout na nejnovější trendy – herní notebooky, ultrabooky… musím je mít všechny!
