Dlouhý spánek a jeho vliv na zdraví: Co se děje, když spíme příliš dlouho?

Dlouhý spánek, definovaný obvykle jako spánek trvající déle než 9 hodin, může mít, podobně jako nedostatek spánku, negativní dopady na naše zdraví. Ačkoli se zdá, že spánek v nadměrném množství by měl být prospěšný, opak může být pravdou. Níže se podíváme na některé z potenciálních rizik spojených s nadměrným spánkem.

• Kardiovaskulární onemocnění: Dlouhý spánek může zvýšit riziko vzniku ischemické choroby srdeční, která je charakterizována zúžením tepen zásobujících srdce krví. Důvodem je, že během dlouhého spánku je organismus v klidovém stavu, což vede ke snížení srdeční frekvence a krevního tlaku. Tato situace, byť se zdá být uklidňující, může v dlouhodobém horizontu přispět ke vzniku krevních sraženin a ucpávání tepen.
• Poruchy kognitivních funkcí: Zatímco nedostatek spánku je notoricky známý pro negativní dopady na kognitivní funkce, i dlouhý spánek může kognitivní schopnosti narušit. Může dojít ke zhoršení paměti, rozvoji demence a celkovému narušení mozkové aktivity. Některé studie naznačují, že nadměrný spánek může souviset se zvýšeným rizikem Alzheimerovy choroby, pravděpodobně kvůli akumulaci beta-amyloidu v mozku, což je klíčová složka amyloidních plaků charakteristických pro toto onemocnění.
• Riziko obezity a diabetu: Dlouhý spánek je spojován se zvýšeným rizikem obezity a diabetu 2. typu. Důvodem je narušení produkce hormonů, které regulují chuť k jídlu a metabolismus. Kromě toho může dlouhý spánek vést ke snížení fyzické aktivity, což dále přispívá k rozvoji obezity a diabetu. Při dlouhodobém spánku může organismus chybně regulovat hladinu glukózy v krvi, čímž zvyšuje riziko diabetu 2. typu.

Co je horší: Přespání nebo nedostatek spánku?

Nedostatek i nadbytek spánku: Oba stavy jsou pro zdraví škodlivé. Je důležité najít optimální délku spánku pro každého jedince, která se obvykle pohybuje mezi 7 a 9 hodinami.

• Nedostatek spánku vede k:
  • Zhoršení kognitivních funkcí (paměť, koncentrace, rozhodování)
  • Zhoršení nálady (podrážděnost, úzkost, deprese)
  • Zvýšenému riziku chronických onemocnění (kardiovaskulární onemocnění, diabetes, obezita)
• Nadbytek spánku způsobuje:
  • Únavu a letargii i po probuzení
  • Zvýšené riziko deprese
  • Zvýšené riziko chronických onemocnění (kardiovaskulární onemocnění, diabetes)

Proč je nekvalitní spánek nebezpečný?

Nekvalitní spánek (ať už z důvodu jeho nedostatku nebo poruch spánku) má závažné dopady na zdraví, zejména na kardiovaskulární systém. Dlouhodobý nedostatek spánku je spojen se zvýšeným rizikem hypertenze a srdečních onemocnění.

• Nedostatek spánku zvyšuje riziko vzniku arteriální hypertenze, srdečních onemocnění, infarktů a cévních mozkových příhod (mrtvic).
• Nedostatečný spánek narušuje regulaci apetitu, což může vést k přejídání a obezitě. Důsledkem je pak narušená hormonální rovnováha a zpomalený metabolismus.

Co se děje s organismem, když máme noční můry?

Noční můry jsou děsivé, znepokojivé sny, které mozek vytváří, když se snaží zpracovat negativní emoce, stres a nevyřešené konflikty. Mohou být projevem úzkosti, strachu nebo traumatických zážitků.

Občasné noční můry mohou být dokonce prospěšné. Vedou k psychologické “resetu,” uvolňují napětí a odvádějí pozornost od stresujících zážitků. U dětí mohou noční můry pomáhat v emocionálním vývoji, umožňují jim učit se, jak se vyrovnat se strachem a úzkostí.

I když mohou být noční můry znepokojivé, obvykle nepředstavují nebezpečí. Nicméně, pokud se vyskytují často, může to být známkou vážnějšího problému, jako je posttraumatická stresová porucha (PTSD) nebo úzkostná porucha.

Pokud máte časté noční můry, poraďte se se svým lékařem. Lékař vám může pomoci identifikovat příčinu nočních můr a navrhnout vhodnou léčbu.

• Veďte si deník snů. To vám může pomoci zjistit, jaké faktory vyvolávají noční můry, a vyvinout strategie pro jejich prevenci. Zapisujte si, co jste před spaním jedli, pili, a jaké události se v daný den staly.
• Vytvořte si před spaním relaxační atmosféru. Dejte si teplou koupel, poslouchejte uklidňující hudbu nebo si čtěte knihu.
• Vyhýbejte se konzumaci alkoholu a kofeinu před spaním. Tyto látky mohou narušit spánek a zvýšit pravděpodobnost nočních můr.
• Spěte v tmavé, tiché a chladné místnosti. To vám pomůže lépe spát a sníží pravděpodobnost nočních můr.
• Promluvte si se svým lékařem, pokud noční můry přetrvávají. Lékař může předepsat léky nebo jiné léčebné postupy, které vám pomohou se s nočními můrami vyrovnat. Existují i psychoterapeutické techniky, které se zaměřují na zpracování traumat a snížení frekvence nočních můr.