Takže, lidi, koukala jsem na ty planety a hledala tu nejlehčí variantu. No a vypadá to, že máme vítěze: Uran!
Je sice obří plynnej koule, ale překvapivě je to nejlehčí z těch velkejch plyňáků. Představte si, že je asi 14,5krát těžší než naše Země. To zní sice dost, ale v porovnání s ostatníma obrima je to fakt peříčko.
Hustotu má jen 1,27 g/cm³. To je fakt málo! Vlastně je druhá nejmíň hustá planeta v celý sluneční soustavě. První je Saturn, ale i tak, Uran je prostě lehoučkej!
A teď pozor, je trochu větší než Neptun (průměr má asi 4x větší než Země), ale i tak je lehčí než Neptun. To je jakobyste si koupili větší balení brambůrek, který je ale lehčí než to menší! No nekup to!
Když už jsme u toho, našla jsem pár faktů o Uranu, který se vám možná budou hodit, až budete s kamarádama chytračit:
- Nakloněná osa: Uran se točí skoro “na boku”, osa rotace je nakloněná skoro o 98 stupňů! To je fakt divný! Představte si, že by se Země točila poležečky.
- Prstence: I Uran má prstence, i když nejsou tak výrazný jako u Saturnu. Jsou takový nenápadný, ale jsou tam!
- Ledový obr: Uran se řadí mezi tzv. ledové obry. To znamená, že má ve svý atmosféře víc ledovejch složek než plynnejch.
Jak dlouho trvá cesta na Venuši?
Cesta na Venuši? To je zajímavá otázka! Pokud se bavíme o pilotované misi, tak jeden z původních plánů počítal s expedicí trvající 565 dnů. Astronauti by ovšem strávili na orbitě Venuše pouhých 40 dnů.
Ovšem, tyhle plány se různě měnily. Třeba se kdysi uvažovalo o tom, že by se lidé prolétli kolem Venuše během letu na Mars. Mělo se to stihnout koncem sedmdesátých nebo začátkem osmdesátých let. To by byla docela fuška, co říkáte?
Dnes se spíš řeší automatické sondy, protože Venuše je dost drsné místo. Teplota, tlak… no, nic moc pro lidi. Ale kdo ví, třeba se jednou dočkáme i lidské expedice!
Proč svítí planety?
Přemýšleli jste někdy, proč ty zářivé body na noční obloze vypadají jinak než hvězdy? Odpověď je jednoduchá: planety totiž nesvítí vlastním světlem jako naše Slunce, které je nám nejbližší hvězdou.
Představte si planetu jako obrovské zrcadlo! Sluneční paprsky dopadají na její povrch a odrážejí se zpět do vesmíru. Právě toto odražené světlo my vidíme ze Země. Intenzita odraženého světla závisí na několika faktorech, včetně velikosti planety, její vzdálenosti od Slunce i od Země a také na vlastnostech její atmosféry a povrchu. Například Venuše, s hustou oblačností, odráží mnohem více světla než Merkur s holým kamenitým povrchem.
Pět planet můžeme pozorovat pouhým okem: Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn. Každá z nich má svou specifickou barvu a jas, danou složením a strukturou její atmosféry a povrchu. Zkuste si je najít a pozorovat! Sledujte je pravidelně a uvidíte, jak se jejich poloha na obloze mění v průběhu času – jak “cestují” mezi hvězdami. To je vlastně důvod, proč se jim říká “planety” – z řeckého slova “planetes”, což znamená “poutníci”.
Jak se jmenuje 8. planeta?
Neptun se řadí mezi plynné obry, i když oproti Jupiteru a Saturnu je menší. Jeho rovníkový průměr se pohybuje okolo 50 000 km. Atmosféra Neptunu je charakteristická silnými větry, dosahujícími rychlosti až 2000 km/h, což z něj činí planetu s nejrychlejšími větry v naší sluneční soustavě. Zajímavostí je také tzv. Velká tmavá skvrna, atmosférický jev podobný Velké rudé skvrně na Jupiteru, i když tato skvrna na Neptunu již zmizela.
Neptun má také slabý prstencový systém a minimálně 14 známých měsíců. Největší z nich, Triton, je jedinečný tím, že obíhá planetu retrográdně, tedy v opačném směru, než se otáčí sama planeta. Předpokládá se, že Triton byl zachycen gravitací Neptunu a původně se jednalo o těleso z Kuiperova pásu.
Sonda Voyager 2 byla jedinou sondou, která se dostala do blízkosti Neptunu, a to v roce 1989. Data a snímky, které sonda poskytla, nám umožnily lépe porozumět této vzdálené a tajemné planetě.
Proč Pluto není planeta?
Pluto, miláčku, je prostě na planetu příliš *petite*. Představ si ho jako tu nejmenší kabelku od Jacquemus – roztomilá, ale ne dostatečně praktická na to, aby nosila status plnohodnotné planety! V roce 2006, během famózního 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze (ano, ten samý rok, kdy Christian Louboutin uvedl ikonické “Pigalle” lodičky!), Pluto spadlo do kategorie transneptunických těles. To je jako být v VIP sekci, ale ne na hlavním pódiu. Zkrátka, Pluton dostal downgrade na trpasličí planetu – je to jako koupit si outletovou verzi, krásná, ale s *drobnými* nedostatky.
Kdy můžeme vidět Venušinu?
Venuše, ta zářivá hvězda naší oblohy, dosahuje svého maximálního jasu, když je osvětlena zhruba čtvrtina jejího disku. Přesněji řečeno, nastává to přibližně 37 dní před a 37 dní po takzvané dolní konjunkci Venuše se Sluncem. Co to znamená? 37 dní před dolní konjunkcí ji najdete na večerní obloze, a 37 dní po ní se zase objeví na obloze ranní.
Pamatujte, že největšího úhlového oddálení od Slunce, a tedy i nejlepší viditelnosti, dosahuje Venuše přibližně 70 dní před a po dolní konjunkci. V této době ji uvidíte jako poloviční Měsíc v dalekohledu. Sledujte oblohu pozorně, protože Venuše se mění! Její fáze se mění stejně jako fáze Měsíce, od tenkého srpečku po poloviční disk a zpět, dokud nakonec nezmizí v záři Slunce nebo se znovu neobjeví na opačné straně oblohy. Sledujte ji dalekohledem, pokud máte možnost, uvidíte více detailů.
Která planeta nemá měsíce?
Takže, bez měsíců? Jednoznačně Merkur a Venuše! Žádní společníci, nic. A víte, co je na tom nejvíc “WTF”? I některé asteroidy mají svoje měsíce! Představte si, koupíte si asteroid a k němu dostanete měsíc jako bonus – super akce! Ale vážně, proč tyhle dvě planety nemají svoje? Je to záhada! Některé teorie říkají, že blízkost Slunce je moc silná a gravitace by měsíce prostě roztrhala. Nebo třeba v minulosti nějaké měsíce měly, ale srazily se s planetou nebo byly odhozeny pryč. Každopádně, je to jak nakupovat online a zjistit, že produkt, který jste si mysleli, že je v akci, je vlastně bez příslušenství – a to příslušenství má i levnější konkurence!
Která planeta se otáčí nejrychleji?
Žhavá novinka pro všechny milovníky vesmíru! Jupiter, plynný obr naší sluneční soustavy, drží rekord v rychlosti rotace. Jeho den trvá neuvěřitelných 10 hodin! To je blesková otočka ve srovnání s naší planetou. Představte si, že byste na Jupiteru stihli za jeden den desetkrát víc než tady.
Na opačném konci žebříčku se nachází Venuše, která se otáčí tak pomalu, že si to skoro ani nevšimnete. Jeden den na Venuši trvá déle než jeden její rok! A aby toho nebylo málo, Venuše se otáčí retrográdně, tedy v opačném směru než většina planet v naší sluneční soustavě. To je vesmírný unikát, který si zaslouží pozornost. Zatímco Jupiter se točí jako zběsilý, Venuše se líně převaluje – skutečné protiklady.
Jak dlouho trvá cesta na Mars?
Let na Mars, to je taková cesta za hranice všednosti, řekl bych “výlet pro fajnšmekry.” S využitím takzvané Hohmannovy oběžné dráhy, takové “dálnice” v kosmu, se počítejte s dobou letu kolem 9 měsíců. Je to jako dlouhá dovolená, ale s horším hotelovým pokojem. Dá se to zrychlit, to je jasné, ale musíte si připlatit – v tomto případě palivem. Představte si to jako s autem – čím rychleji jedete, tím víc benzinu spálíte. Pro cesty s lidskou posádkou, kde už se bavíme o komfortu a bezpečnosti, se reálně uvažuje o 6 až 7 měsících. Kratší let už by byl opravdu drahý špás, taková “palivová extenze,” takže se to prostě nevyplatí. Takže si balte kufry, na Mars se jede dlouho!
Jak se jmenuje 9. planeta?
Devátá planeta? Ach, to je tak trendy téma! Pracovně jí říkají Planet Nine, nebo taky Devítka. Je to takový “must have” kousek sluneční soustavy, jenže je zatím jen hypotetická! Astronomové z Caltechu s tím přišli v lednu 2016. Představ si, mít takovou exkluzivní planetu, o které nikdo jiný neví! Je to taková tajná akce, ale brzy bude všude!
Jaká planeta je Jitřenka?
Jitřenka je planeta Venuše. Ta se jmenuje po bohyni krásy a lásky, Venuši, která je římskou obdobou řecké Afrodity.
Co je ale fakt zajímavý, Venuše je vidět buď večer jako Večernice, nebo ráno jako Jitřenka. Je to vlastně ta samá planeta, jenom se objevuje v jinou denní dobu! Důvodem je to, že Venuše je k Slunci blíž než Země, takže ji vidíme jenom blízko Slunce na obloze.
A ještě jeden tip: Venuše je po Slunci a Měsíci nejjasnější objekt na obloze. Takže pokud vidíte hodně jasnou “hvězdu” brzy ráno nebo večer, je dost pravděpodobný, že to je právě ona!
Co uvidíme na obloze 2025?
V roce 2025 se na české obloze objeví samé skvělé úlovky! Můžete se těšit na:
- Meteorické roje: Hvězdné sprchy, které vám vyrazí dech! Ideální příležitost si něco přát – a to rovnou několikrát! Nezapomeňte na pohodlnou deku a termosku s čajem!
- Svítící oblaky: Tajemné a éterické, jako z jiného světa! Skvělý tip pro romantické večery.
- Jasné komety: Doufejme, že se objeví nějaký klenot! Sledujte astronomické servery pro aktuální informace o poloze a jasnosti.
- Polární záře: Pokud budeme mít štěstí na sluneční aktivitu, možná se dočkáme i úžasné aurory borealis! Sledujte předpovědi geomagnetické aktivity.
- Konstelace planet: Nádherné seskupení planet, ideální pro focení a obdivování! Stáhněte si aplikaci pro určení planet.
A co víc, čekají nás i:
- Částečné zatmění Slunce: Nezapomeňte na speciální brýle na zatmění! Bezpečnost především! Dá se pořídit online za pár korun.
- Úplné zatmění Měsíce: Krásná událost, kterou si nenechte ujít! Nejlepší je sledovat z míst s minimálním světelným znečištěním.
Tip: Nezapomeňte si předem objednat kvalitní dalekohled! S ním uvidíte ještě víc!
Která hvězda je večernice?
Hvězda Večernice? To není hvězda v pravém slova smyslu, nýbrž planeta Venuše, pojmenovaná po bohyni lásky a krásy – té římské, která navazuje na řeckou Afroditu. Venuše je marketingový tah přírody, jelikož je to nejdostupnější a nejzářivější “hvězda” na naší obloze, pravidelně se objevující buď na večerní, nebo na ranní obloze. Když ji zahlédnete navečer, říká se jí Večernice, ráno pak Jitřenka. A pozor, není to žádná novinka, ale stálice – Venuše je pozorovatelná pouhým okem a fascinuje lidstvo už od starověku. Jen je potřeba si pospíšit, protože se neustále mění její pozice na obloze, tak abyste si ji nezmeškali!
Jak dlouho letí raketa na Měsíc?
Cesta na Měsíc – to není jen tak nějaká projížďka! Představte si to jako dovolenou, která vyžaduje pečlivé plánování a kvalitní dopravní prostředek. Náš přirozený satelit, Měsíc, je od nás vzdálen přibližně 384 400 km. Ale jak dlouho vám tato “dovolená” zabere?
Na základě zkušeností z předchozích “výletů” – tedy misí na Měsíc – se doba cesty může značně lišit. Představte si to jako výběr mezi letadlem a hlemýžděm – obojí vás na Měsíc dostane, ale s diametrálně odlišným komfortem a rychlostí.
Časový rámec se pohybuje od:
- 8 hodin: Jako expresní let s nejmodernější raketou. Tento scénář je spíše teoretický, vyžaduje obrovské množství paliva a přesné navádění.
- Až po 4,5 měsíce: To je spíše taková “vyhlídková plavba” vesmírem. Pomalejší a energeticky úspornější trajektorie, často využívající gravitační asistence pro úsporu paliva.
Co ovlivňuje dobu cesty?
- Typ rakety: Výkonnější rakety zkracují dobu letu.
- Trajektorie: Přímá trasa je rychlejší, ale náročnější na palivo. Složitější trajektorie využívají gravitační pole Země a Měsíce pro úsporu paliva, ale prodlužují cestu.
- Technologický pokrok: Neustálý vývoj pohonných systémů a navigačních technologií potenciálně může v budoucnu výrazně zkrátit dobu letu.
Zkrátka a dobře, cesta na Měsíc je komplexní záležitost a doba trvání “dovolené” závisí na mnoha faktorech. Stejně jako u výběru auta – výkon, spotřeba a komfort hrají důležitou roli při rozhodování.
Kdy bylo vyloučen Pluto?
Ok, takže k tomu ‘status updatu’ Pluta došlo na mega akci, na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU), a kde jinde než v naší Praze? Psal se rok 2006.
Celá věc se začala řešit, protože vědci objevovali spoustu nových, docela velkých objektů za Neptunem, hlavně pak Eris, který se ukázal být dokonce hmotnější než samotné Pluto. To vyvolalo potřebu redefinovat, co to vlastně ‘planeta’ vůbec je – prostě jako když vydají nové specifikace pro nějakou produktovou kategorii.
IAU tedy v roce 2006 přišla s novou definicí. Planeta musí obíhat Slunce, být dostatečně hmotná, aby měla kulatý tvar, ALE hlavně si musí ‘vyčistit’ svou oběžnou dráhu od jiných objektů. A tady Pluto narazilo. Jeho dráha je plná dalšího ‘bordelu’ z Kuiperova pásu.
Výsledek? Pluto nebylo tak úplně ‘vyloučeno’, spíš ‘přesunuto do jiné kategorie’. Vznikla nová škatulka ‘trpasličí planeta’, kam se Pluto přesunulo. Není tam samo, patří tam i ten zmiňovaný Eris, nebo třeba Ceres (který se dřív považoval za asteroid), Makemake nebo Haumea.
Takže oficiální počet ‘plnohodnotných’ planet se v ten moment zredukoval na osm. Byl to prostě takový velký update planetárního seznamu, provedený v Praze v létě 2006.
Jak se jmenuje 2. Měsíc?
Představujeme vám Únor, neboli druhý měsíc roku dle osvědčeného gregoriánského kalendáře. A hned na úvod musíme vypíchnout jeho naprosto unikátní vlastnost – je suverénně nejkompaktnější z celé dvanáctky!
Hlavní specifikace? Standardních 28 dní. Ano, slyšíte dobře, žádný jiný měsíc se k této délce ani nepřiblíží. Pro fajnšmekry je tu ale bonus: v přestupném roce dostanete exkluzivních 29 dní, což z něj dělá ještě zajímavější kousek pro vaše roční plánování.
Jeho české jméno skvěle vystihuje podstatu – “únoření” ledu nebo vody, což symbolizuje postupné opouštění hluboké zimy. Zajímavost z historie: v nejstarším římském kalendáři, který měl jen deset měsíců, Únor a Leden chyběly a byly přidány až později jako jakýsi “zimní doplněk”.
Co v Únoru zažijete? Navzdory své délce je plný akce! Od Hromnic, které tradičně signalizují poloviční cestu k jaru, přes bouřlivé oslavy Masopustu, který vrcholí před Popeleční středou, až po moderní svátek zamilovaných 14. února. Je to ideální čas pro bilancování zimy a první náznaky jarních příprav.
Která planeta rotuje opačně?
Hledáte planetu s opravdu unikátní specifikací v oblasti rotace? Venuše je naprostá hvězda! Pokud jde o rychlost, je to doslova rekordman… v opačném směru. Kolem své osy se otočí nejpomaleji ze všech planet ve Sluneční soustavě, a to v intervalu neskutečných 243,16 dne. Ano, její “den” je delší než její “rok” (doba oběhu kolem Slunce trvá asi 225 pozemských dnů)!
Ale to není vše. Venuše přichází s funkcí, kterou byste jinde hledali jen těžko: má zpětnou neboli retrográdní rotaci. Zatímco standardem u ostatních planet je otáčení od západu k východu, Venuše se rozhodla jít vlastní cestou a rotuje přesně naopak – od východu k západu. Pro pozorovatele na povrchu by to znamenalo, že Slunce vychází na západě a zapadá na východě!
Tento neobvyklý režim rotace, jehož příčina není zcela jasná (spekuluje se o dávné kolizi nebo vlivu atmosféry), činí z Venuše fascinující a jedinečný kousek ve sbírce planet.
Kdy bude vidět Halleyova kometa?
Takže, lidi, kdy uvidíme Halleyovu kometu? No, nastavte si notifikace do kalendáře! Předpokládaný průlet kolem Země je naplánovaný na 29. července 2061. Ale to není všechno! Další šance pro ty, kteří to promeškají, bude 7. května 2134.
A teď, k té technické stránce. V roce 2061 by měla být kometa viditelná lépe než při jejím posledním průletu v roce 1986. Díky pokrokům v astronomii a optice budeme mít k dispozici výkonnější dalekohledy a kamery. Představte si ty úžasné snímky! Můžeme očekávat i specializované aplikace a AR filtry, které nám pomohou kometu najít na obloze a pochopit její trajektorii.
Do roku 2134 se technologie posunou ještě dál. Možná budeme mít vesmírné dalekohledy, které nám umožní pozorovat kometu z ještě větší blízkosti, nebo dokonce drony, které se k ní přiblíží. Kdo ví, co nám budoucnost přinese! Každopádně, už teď se těším na ty updaty a recenze hardwaru, který nám umožní tento kosmický úkaz sledovat.
